BABÍ LÉTO NA RYBÁCH
Zveme členy MO ČRS Potštejn a jejich rodinné příslušníky na celodenní rybolov který se koná 17. září 2022 na soukromém rybníku - Hromkovy mokřady v Lípě nad Orlicí.
Cena pro přihlášeného lovícího člena je 200 Kč. a je nevratná.
Organizace platí autobus tam i zpět a doplatí cenu povolenky.
Autobus: Sopotnice obecní úřad 7.00
Sopotnice Orličan 7.15
Potštejn cukrárna 7.30
Záměl zastávka U rybníka 7.40
Záměl u mlýna 7.45
Vamberk Penny market 8.00
Pozvánky roznesou a peníze vyberou :
Sopotnice – L. Felcman
Potštejn - J. Burian
Záměl - M. Cvejn
Je nutné dodržovat místní rybářský řád a ulovená ryba se vrací vodě.
Pokud si chcete ulovenou rybu ponechat je možné si ji odkoupit – dohoda s p. Hromkem.
U rybníka je možnost zakoupit občerstvení (pití, klobása a pod.). Přes silnici je Motorest Lípa.
Koná se za každého počasí.
Případné dotazy – F. Kotyza 604789531

VÝDEJ POVOLENEK.
Povolenky na rok 2022 se budou vydávat hodinu před výborovou schůzí. Doporučuji kontaktovat p. Kováře předem telefonem, aby si mohl připravit vše potřebné a výdej nebyl zdržován.

Klíčová změna č. 1 - Úprava procesu kárného řízení
Dle upravených Stanov se porušení pravidel na úseku rybářství (rybářský řád a jeho bližší podmínky lovu ryb) nově bude řešit nikoli na úrovni dozorčích komisí místních organizací, ale na úrovni kárného orgánu územního svazu, jehož je podezřelý z přestupku členem. Přestupky budou projednány ve zkráceném řízení formou kárného příkazu - na úrovni každého územního svazu bude ustanoven příkazce, který posoudí daný případ a na základě jednotného sazebníku kárných opatření za jednotlivá provinění vydá kárný příkaz o uložení kárného opatření. V případě, že člen nebude s rozhodnutím příkazce souhlasit, může podat odpor ke Kárnému senátu územního svazu - podmínkou je složení kauce ve výši 2000 Kč, která mu bude v případě uznání stížnosti vrácena.

Výše uvedená kárná opatření budou vždy posuzována dle sazebníku kárných opatření za jednotlivá porušení pravidel výkonu rybářského práva; tento sazebník je součástí Jednacího řádu, který bude schválen Republikovou radou na jednom z nejbližších zasedání a který bude reflektovat schválenou podobu Stanov.

Porušení, která se netýkají přímo výkonu rybářského práva, nadále zůstávají v pravomoci kárných orgánů místní organizace, jejíž je podezřelý členem.

Stanovisko Ministerstva zemědělství
k posuzování prokazování odborné způsobilosti k výkonu rybářského práva a k výkonu práva myslivosti v době nouzového stavu

(vyhlášeného Usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro územní České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky)

Z důvodu omezení pohybu osob i činnosti řady institucí ze zdravotních důvodů se doporučuje aplikovat následující postup:

1. Prokazování odborné způsobilosti k výkonu rybářského práva

Osoby, jimž skončila platnost rybářského lístku po dni 1. března 2020, mohou během nouzového stavu na území České republiky vykonávat rybářské právo (lovit ryby) a prokazovat odbornou způsobilost k výkonu rybářského práva i nadále tímto neplatným dokladem.

2. Neprojednání přestupků na úseku státní správy rybářství

Příslušné správní orgány (včetně rybářské stráže) upustí od projednání přestupků, jejichž skutkovou podstatou je porušení povinnosti mít u sebe platný rybářský lístek podle § 13 odst. 7 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), a došlo k nim po 1. březnu 2020. Uvedená opatření lze aplikovat pouze po dobu trvání nouzového stavu.

Ministerstvo zemědělství současně upozorňuje příslušníky rybářské stráže a myslivecké stráže na stanovisko Ministerstva vnitra ze dne 20. 3. 2020 (Stanovisko Ministerstva vnitra k posuzování prokazování totožnosti občanským průkazem, cestovním pasem a řidičským průkazem v době nouzového stavu), podle kterého občané, u nichž v občanském průkazu nebo v cestovním pase skončila doba platnosti těchto dokladů po dni 1. března 2020, mohou na území České republiky prokazovat svoji totožnost i nadále těmito neplatnými doklady. Je-li občan držitelem alespoň jednoho platného dokladu (občanský průkaz, cestovní pas nebo řidičský průkaz) upřednostňuje se prokazování totožnosti některým z těchto stále platných dokladů. Ministerstvo zemědělství doporučuje strážím, při užití jejich oprávnění požadovat od kontrolovaných osob prokázání jejich totožnosti, aplikovat stanovisko Ministerstva vnitra.

Dobrý den,kdy a jakým způsobem proběhne prodej p povolenek?

Omlouvám se, nevšiml jsem si. Prodej povolenek po předchozí domluvě u hospodáře osobně. Nebo trochu s křížkem po funuse 2.6 před výborovou schůzí. Moje chyba.

Dobrý den,

oznamuji, že na základě nových opatření vlády o karanténě se RUŠÍ: 1 denní školení elektroagregátistů - Trutnov- Dolce - 28.3. 2020, 1 denní školení elektroagregátistů -Těchonín - 4.4. 2020 i zkoušky rybářské stráže, které měly proběhnout 31.3. 2020 na sekretariátě VčÚS v HK.
O nových termínech budete včas informováni.
Přeji pevné zdraví a pěkný den

S pozdravem Helena Skalická

Členské známky na rok 2020 nebudou distribuovány osobně, ale bude je možné zakoupit hodinu před výborovou schůzí v měsících leden-duben.

V odkazech je nový ceník povolenek. VČ zůstávají na svém, ale celosvazové jdou nahoru.

Upozornění pro členy, citace RŘ :
II. Osoba provádějící lov je povinna:
g) vrátit do 15 dnů po skončení platnosti povolenky k lovu ryb oddíl I a II povolenky organizaci, která ji vydala.
Pokud povolenka nebude vrácena v termínu, nemá člen nárok na vydání povolenky pro rok 2019 !!!

Povolenka se vrací jako každý rok p. Kovářovi, případně p. Chudému , dále se může odevzdat na výborové schůzi, nebo do schránky p. Kováře.

1
Dodatek k přehledu nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
a
bližším podmínkám výkonu rybářského práva
platným na revírech Českého rybářského svazu od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019
Dodatek k bližším podmínkám výkonu rybářského práva na revírech ČRS pro rok 2019 byl projednán a schválen Radou ČRS 7. června 2018.
Upozorňujeme, že podmínkou platnosti změn je schválení jednotlivých ustanovení tohoto dodatku uživatelem revíru.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dodatek k přehledu nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů
II. Způsob měření délky ryb a nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v rybářském revíru
§ 11 vyhlášky č. 197/2004 Sb.
Doplnit pod písm. v) okouna říčního a nejmenší lovnou míru 15 cm:
(2) Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:
v) okoun říční (Perca fluviatilis) 15 cm.
Nejmenší lovná míra amura bílého a okouna říčního není součástí vyhlášky č. 197/2004 Sb., jedná se o součást bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS dle § 13 odstavce 9 zákona č. 99/2004 Sb.).
III. Denní doby lovu ryb v kalendářním roce v rybářském revíru
2
§ 12 vyhlášky č. 197/2004 Sb.
(2) Denní doby lovu ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:
Vypustit text:
a) v měsíci lednu, únoru, listopadu a prosinci od 7 do 18 hodin,
b) v měsíci březnu od 5 do 21 hodin,
c) v měsíci dubnu, září a říjnu od 6 do 22 hodin,
d) v měsíci květnu, červnu, červenci a srpnu od 4 do 24 hodin.
Doplnit text:
a) v měsíci duben, květen, červen, červenec, srpen, září od 4 do 24 hodin,
b) v měsíci říjen, listopad, prosinec, leden, únor, březen od 5 do 22 hodin.
Dodatek k bližším podmínkám výkonu
rybářského práva na revírech ČRS
§ 13 odstavec 9 zákona č. 99/2004 Sb.
II. Osoba provádějící lov je povinna
Doplnit pod písm. a) podběrák
a) mít při lovu vyprošťovač háčků, míru pro zjištění délky ryb a podběrák,
Doplnit pod písm. g) nový bod:
g) vrátit do 15 dnů po skončení platnosti povolenky k lovu ryb oddíl I a II povolenky
organizaci, která ji vydala.
III. Lov na mimopstruhových rybářských revírech
Doplnit text:
Zákaz používání dvoj a trojháčku v období od 1. ledna do 15. června.
Při lovu na umělou mušku a muškařením na revírech mimopstruhových v době od 1. ledna
do 15. června:
- je povoleno lovit pouze s klasickou muškařskou výbavou skládající se z muškařského
prutu, muškařského navijáku, muškařské šňůry a návazce v maximální délce odpovídající
dvojnásobné délce používaného prutu a s muškami o maximální velikosti 3 cm. Při lovu na
„Tenkaru“ je možné použít pouze prut, návazec a mušku nebo mušky (bez použití navijáku
a muškařské šňůry);
- každá muška může být vybavena pouze jedním jednoháčkem;
- je zakázáno používat jakékoliv zátěže umístěné mimo tělo mušky, stejně tak je
zakázáno použití jakýchkoliv plovoucích pomůcek jako kulového plovátka, splávku apod.
Nástraha nesmí být vybavena doplňky, které svým pohybem zvyšují dráždivost ryby, např.
rotující plíšek, vrtulka nebo gumička.
3
VII. Chování při lovu
Doplnit text:
Zákaz lovu na srkačku. Za srkačku se považuje krmítko, ke kterému je přímo přivázán
návazec s háčkem (případně návazce s háčky).
VIII. Zacházení s ulovenými rybami
Doplnit text:
Zákaz používání vylovovacího háku (gafu).

Datum: 19.02.2018
Vážení rybáři, vážené rybářky.

S potěšením oznamujeme, že legislativní proces změny povolené doby lovu na mimopstruhových revírech je úspěšně dokončen. V uplynulých dnech byla podepsána novela vyhlášky č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, kterou se mění denní doby lovu ryb na mimopstruhových revírech a byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 25/2018 Sb. v částce 14, která vyšla 19.2.2018.

Na základě této novely platí s účinností od 1. dubna 2018 následující denní doby lovu ryb na mimopstruhových revírech:

a) v měsíci duben, květen, červen, červenec, srpen, září od 4 do 24 hodin,

b) v měsíci říjen, listopad, prosinec, leden, únor, březen od 5 do 22 hodin.

Tyto povolené denní doby lovu ryb jsou v mimopstruhových revírech platné již v této sezóně, resp. od 1. dubna 2018.

Pro úplnost uvídíme i celou genezi tohoto návrhu.

13. únor 2017 - Hospodářský odbor při Radě ČRS projednává návrh na změnu prováděcí vyhlášky ve smyslu prodloužení denní doby lovu na MP revírech.
22. květen 2017 - Hospodářský odbor při Radě ČRS doporučuje tento návrh Radě ČRS, návrh na změnu vyhlášky se začíná připravovat.
24. srpen 2017 - Jednatel ČRS informuje náměstka ministra zemědělství o připravovaném návrhu.
7. září 2017 - Republiková Rada ČRS schvaluje finální podobu návrhu na změnu denních dob lovu a žádá o stanovisko Moravský rybářský svaz; ten v následném jednání návrh novelizace podporuje.
20. říjen 2017 - Návrh ČRS je předložen Ministerstvu zemědělství k zahájení legislativního procesu, v tomto období je podán také alternativní návrh (mimo struktury ČRS a MRS), požadující celoroční lov ryb non-stop.
31. říjen 2017 - Je zahájeno meziresortní připomínkové řízení, v rámci kterého se dotčené instituce vyjadřují k návrhu a podávají případné námitky nebo návrhy změn
22. listopad 2017 - Je ukončeno připomínkové řízení, jeho výsledkem byla podpora návrhu ČRS.
11. leden 2018 - Na základě připomínek z připomínkového řízení je návrh upraven tak, že plně odpovídá návrhu, který byl podán Českým rybářským svazem. Materiál je postoupen Legislativní radě vlády ČR a po schválení k podpisu ministrovi zemědělství.
19. únor 2018 - úprava vyhlášky č.197/2004 Sb. ve věci denních dob lovu je publikována ve Sbírce zákonů pod č. 25/2018 Sb.
ČRS

V pondělí vstoupila v účinnost novela zákona, podle které bude stát opět vyplácet rybářům náhrady za škody, jež na rybách způsobili kormoráni. Tato praxe se podle poslanecké novely ale vrací jen na tři roky.
Vyplácení náhrad skončilo s dubnem 2013, kdy kormorán vypadl ve vyhlášce ze seznamu zvláště chráněných živočichů. V zákonu o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy však kormorán zůstal. Poslanci proto navrhli kormorána ze zákona vyškrtnout a zavést tříleté přechodné období pro odškodňování. Od nynějška do konce roku 2019 tak budou rybáři dostávat stoprocentní náhradu prokazatelně způsobených škod a za rok 2020 náhradu 80procentní.

Důvodem pro vypuštění kormorána ze seznamu zvláště chráněných živočichů bylo podle předkladatelů novely to, že přestal existovat celospolečenský zájem na jeho ochraně. Umožní to podle nich i jeho lov podle pravidel v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Ve tříletém období by mohly početní stavy kormorána klesnout.

Rybáři v roce 2016 uvedli, že kormoráni předešlý rok způsobili na rybách škody za 117,8 milionu korun.

Kormorána zařadili odborníci na seznam chráněných druhů na přelomu 80. a 90. let, kdy se na území ČR vyskytoval pouze při jarním a podzimním tahu a nehnízdil zde téměř žádný pár. V roce 2010 podle ornitologů hnízdilo v Česku kolem 300 párů, při jarním a podzimním tahu se v tuzemsku pohybují tisíce párů z jiných částí Evropy.
Zdroj : ekolist.cz

Dotaz: Co se prosím bude nově měnit ohledně ochrany osobních údajů v souvislosti s přijetím GDPR jako nového nařízení Evrospkého parlamentu a Rady (EU)?
Odpověď: General Data Protection Regulation - GDPR je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Bylo přijatu v dubnu 2016 s účinností od 25.5.2018. Přináší sjednocení pravidel pro zpracování osobních údajů v jednotlivých národních právních řádech. Jedná se o nařízení pro členské státy EU závazné a přímo aplikovatelné.

Současný zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů bude nahrazen uvedeným GDPR a doprovodným zákonem o zpracování osobních údajů. Změny se budou týkat i dalších 15 zákonů (např. občanského soudního řádu, soudního řádu správního, trestního řádu, živnostenského zákona, daňového řádu, zákona o svobodném přístupu k informacím - legislativní proces je ve fázi meziresortního připomínkového řízení

Nařízení je závazné pro všechny instituce (i korporace) a jednotlivce, kteří zpracovávají osobní data osob (svých členů, klientů). Do května 2018 jsou tito zpracovatelé povinni zpracovat analýzu současného stavu zpracovávání osobních údajů, spočívající ve specifikaci zpracovávaných dat, stanovení role subjektu, tedy správce versus zpracovatel, v technické správě dat, a srovnat její výsledky s požadavky GDPR (porovnání, specifikace rizik a nedostatků v rámci činnosti celého subjektu) a zavést potřebné harmonizační procesy, tedy implementovat opatření k dosažení souladu s GDPR

Nařízení GDPR ukládá:
a) povinnost vést záznamy o činnostech zpracování,
b) posouzení vlivu na ochranu osobních údajů,
c) předchozí konsultace,
d) ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu pro ochranu osobních údajů,
e) oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů,
f) ustanovení pověřence pro ochranu osobních údajů.

Do praxe promítnuto to znamená předně
prověření:
a) jaká data jsou zpracovávána,
b) za jakým účelem,
c) na jakou dlouhou dobu.

kontrolu:
a) smluv s členy a zaměstnanci našich organizačních složek ČRS,
b) technického zabezpečení správy osobních údajů (k zamezení jejich úniku či průlomu do systemu.

provedení:
a) auditu vnitřních směrnic a norem (Stanov, Jednacího řádu, směrnic atd.),
b) nastavení řešení a jasných postupů při případném porušení ochrany osobních údajů včetně způsobu ohlašování takových incidentů Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma

NOVELA VYHLÁŠKY K ZÁKONU O RYBÁŘSTVÍ
Dne 19. 4. 2016 vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška č. 123/2016 Sb., která mění některá ustanovení vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Přinášíme vám úplné znění vyhlášky s vyznačením změn a upozorňujeme na nejpodstatnější úpravy, které se dotknou rybářů při rybolovu od 16. června 2016, kdy vyhláška nabude účinnosti (s výjimkou ustanovení § 10 Rybářský lístek, které nabývá účinnosti až dnem 1. ledna 2017):

• zvýšení míry kapra na 40 cm na mimopstruhových i pstruhových revírech,

• kodifikace hájení všech druhů ryb v pstruhovém rybářském revíru od 1. ledna do 15. dubna a dále od 1. prosince do 31. prosince,

• hájení okouna říčního na mimopstruhových revírech v době od 1. ledna do 15. června, což určitě potěší všechny rybáře, kterým není lhostejné, že tato ryba v revírech ubývá.

Při lovu ryb od 16. června 2016 respektujte uvedené změny a mějte na paměti, že v rybářském řádu, který je součástí soupisů rybářských revírů je samozřejmě uvedena původní úprava.
David Zdvořáček, právník Rady

Plné znění najdete v odkazech.
https://www.rybsvaz.cz/download/aktuality/userfiles/00000319/files/197_2004.pdf

Dotaz: V časopise Rybářství č. 4/2010 byla zveřejněna v rubrice "Právní poradna" odpověď na otázku, zda může rybářská stráž zadržet pytláka nebo rybáře, který se dopustil rybářského přestupku. Moje odpověď tehdy zněla, že prakticky nikoliv.
Odpověď: Kolega Václav Horáček mě upozornil na článek v tisku, který naznačoval, že např. revizoři v prostředcích hromadné dopravy mají právo "černého pasažéra" zadržet do příjezdu Policie. Člen rybářské stráže se tedy důvodně ptá, proč by tuto možnost neměla mít i rybářská stráž.

Ještě než se dostaneme k informaci, která se objevila v tisku, vrátím se ke zmiňované odpovědi z Rybářství č. 4/2010. Nejen, že na ní nemám co měnit, ale dokonce došlo ke zhoršení situace v tom smyslu, že v mezidobí byla přijata novela trestního zákona, která skutkovou podstatu trestného činu pytláctví (§ 304 tr. zák.) upravuje takto :"Kdo neoprávněně loví ryby...v hodnotě nikoliv nepatrné..." Čili trestného činu pytláctví se nedopouští jen ten, kdo už ulovil neoprávněně ryby v hodnotě nad 5000 Kč, ale už i ten, kdo ryby v této hodnotě loví (aniž by je skutečně ulovil). Jak se taková skutečnost může prokazovat, to ví jen tvůrce trestního zákona. Uvědomme si, že zadržuje-li rybářská stráž (či kdokoli jiný) pytláka při páchání trestného činu, musí si být vědom, že pytlákovi musí být prokázáno, že lovil ryby v hodnotě nad 5000 Kč (to je součást skutkové podstaty trestného činu, jinak nejde o trestný čin). A to prokázat prostě nejde.

Nyní k oněm oprávněním revizora v dopravním prostředku. Článek v tisku vychází z interpretace odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen NSS) ze dne 9.10.2010 č.j. 1 As 34/2010-73. Ten v části, která nás zajímá, vychází ze zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Podle § 37 odst. 4 tohoto zákona pověřená osoba (revizor) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy...je oprávněna vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, uložit zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje k vymáhání jízdného; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa trvalého pobytu. Právům pověřené osoby (revizora) korespondují povinnosti cestujícího. Ten je, mimo jiné, povinen podle § 37 odst. 5 písm. d/ zákona na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu revizora setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího (tedy policisty nebo obecního strážníka). Nejvyšší správní soud dovozuje, že revizor není oprávněn sám přes odpor cestujícího zjišťovat jeho totožnost. Pokud cestující dobrovolně svoji povinnost prokázat svoji totožnost nesplní, musí nést s tím spojené negativní následky, tedy musí následovat revizora na vhodné pracoviště veřejné správy nebo setrvat na vhodném místě do příchodu Policie ČR.

A teď to nejdůležitější. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi cestujícím a provozovatelem drážní dopravy (jednalo se o provoz trolejbusu) má povahu vztahu soukromoprávního (neboť se řídí smlouvou o přepravě podle občanského zákoníku), pak lze, cituji ,,uvažovat za určitých okolností i o přestupku proti majetku. V takovém případě nelze paušálně vyloučit právo revizora odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct, tedy pokouší se porušit sekundární povinnost podle § 37 odst. 5 písm. d/ zákona o dráhách. Právě pokus o únik cestujícího z místa, kde jej revizor vyzval k vyčkání na příchod osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, je útokem na majetková práva provozovatele, tedy na zájem chráněný zákonem" (konec citace). A v takovém případě NSS nevylučuje výjimečné použití nutné obrany, spočívající v zadržení cestujícího. Přitom revizor, dále cituji ,,nesmí použít větší síly než je nezbytně nutné k dosažení cíle jeho zákroku, kterým je ochrana majetkovývh práv provozovatele" (konec citace).

Významné je, že výjimečnou možnost v rámci tzv. nutné obrany zadržet černého pasažera v dopravním prostředku váže NSS na porušení povinnosti cestujícího na výzvu revizora jej následovat na vhodné pracoviště veřejné správy nebo setrvat na vhodném místě. A takové či podobné ustanovení zákon o rybářství nemá!

Výkon rybářského práva není obsahem soukromoprávnho vztahu mezi rybářem a státem. Rybářské právo nemá, podle převažujících názorů, majetkovou povahu. Nejde v něm tedy o ochranu takových majetkových práv, k jejichž ochraně by bylo možno využít institutu nutné obrany.

A vzhledem k tomu, že ani postavení tzv. úřední osoby rybářské stráži (revizor v trolejbuse touto osobou není) pravomoci v tomto směru nezvyšuje, nemohu se dopracovat k jinému závěru, než že rybářská stráž právo zadržet pytláka či toho, kdo se dopustil rybářského přestupku, stále nemá. Byla-li by zcela výjimečně zdůvodnitelná výjimka, pak by šlo právě o tu výjimku, která potvrzuje pravidlo.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Tato odpověď byla převzata ze stránek ČRS se souhlasem ing J.Štípka, jednatele ČRS.
https://www.rybsvaz.cz/

Zdravím, v současnosti probíhá generální oprava boku jezu, je to docela zajímavá podívaná, vybagrováno je tak 100-150 cm pod základ jezu.
Co se týká ryb, tak se při snížení hladiny ukázalo jen pár malých pstroužků, ovšem při čištění bahnitého nánosu nestačili pracovníci firmy nosit na volnou vodu mihule.